Bolesti hrudní páteře

Blokády žeber

Blokády žeber patří mezi nejčastější diagnózy, pro které je vyhledávána péče fyzioterapeuta. Jejich klinické příznaky, funkční řetězení a terapii podrobně popsala Ludmila Mojžíšová a její terapeutický přístup je i dnes fyzioterapeuty hojně používán.

Obvykle klient přichází s bolestí popisovanou jako “píchání na hrudi“. Rozhodně není výjimkou, že má člověk pocit jako při infarktu, ale všechna interní vyšetření jsou v pořádku. Toto je zrovna jasným klinickým příznakem pro blokádu čtvrtého žebra vlevo, která dokáže zcela věrohodně navodit fyzický pocit infarktu. O projevech blokád jednotlivých žeber se důkladněji zmíníme níže.

U blokád žeber je zajímavé, že se jejich projev neomezuje pouze na hrudní koš. Často se symptomy objevují i na poměrně vzdálených místech našeho těla. Pokud se podíváme na hrudní koš jako na funkční celek, dají se tyto zřetězené bolesti velmi dobře vysvětlit. Prvních sedm žeber je kloubně spojeno jak s hrudními obratli, tak s hrudní kostí. Na žebra, potažmo hrudní koš, se upíná velmi mnoho svalů. Patří sem svaly břišní, mezižeberní, svaly ramenního pletence a v neposlední řadě svaly krční páteře. Pokud dojde mezi těmito svaly k narušení rovnováhy v jejich aktivitě, je blokáda žebra na světě. Blokované postavení žebra znamená jeho určitou derotaci – tedy že žebro mírně změní svou optimální polohu ve smyslu rotace. I když je tento posun často velmi malý, okolní svaly na to okamžitě zareagují a začnou se vytvářet zřetězené spasmy, které se projevují velmi vzdáleně od samotné blokády.Projevy blokád žeber jsou velmi rozmanité, vždy jsou však jednotlivé klinické příznaky zcela vlastní danému zablokovanému žebru.

Blokády horních žeber

Při blokádách prvních tří žeber nalézáme zřetězené příznaky v oblasti horní krční páteře (ne výjimečně se objevují bolesti hlavy), dále nacházíme bolesti v oblasti ramenního pletence, bolesti lokte a citlivé meziprstní řasy na ruce.

Blokáda čtvrtého žebra

Jak již bylo zmíněno výše, čtvrté žebro vlevo je při blokádě specifické. Velmi věrohodně dokáže navodit pocit infarktu myokardu. Jsou popisovány bolesti v oblasti srdce nebo vystřelující bolest pod levou lopatku až k prstům levé ruky. Pacient může mít pocit, že se nemůže nadechnout. Rozhodně nejsou výjimkou vegetativní doprovodné stavy jako je zvýšená potivost či nevolnost. Při těchto příznacích je ale VŽDY důležité nejprve podstoupit interní vyšetření pro vyloučení infarktu srdečního svalu a až poté vyhledat služby fyzioterapeuta!

Pokud je čtvrté žebro zablokované vpravo, jsou příznaky často popisovány jako takzvaný syndrom průstřelu, kdy se bolest projevu přesně v oblasti čtvrtého žebra vepředu na hrudi a stejně tak vzadu pod lopatkou. Pacient může mít vyloženě pocit jako při průstřelu hrudníku.

Blokády spodních žeber

Blokády spodních žeber (tedy 5. – 7. žebra) jsou svými projevy také rozhodně zajímavé. Vedle toho, že nacházíme svalové spazmy v oblasti mezilopatkových svalů, kdy můžeme pociťovat bolest ve smyslu “píchání” či “dloubání” pod lopatkou, se bolesti mohou projevit až na svalech lýtka. Tyto vzdálené příznaky jsou způsobené svalovým zřetězením, které se přenáší pomocí svalové povázky (fascie) ze spodních žeber, přes břišní svaly, svalstvo pánevní a stehenní oblasti až na samotné lýtkové svaly.

Vzhledem k těmto řetězovitě vzniklým svalovým spasmům se ku příkladu u blokády pátého žebra setkáváme velmi často s blokádou křížo-kyčelního skloubení (známého jako SI kloub či často používaná blokáda “esíčka”). Klient může pociťovat bolesti v oblasti kříže jdoucí do hýždě, které mohou také navozovat pocit jako při výhřezu meziobratlové ploténky. Avšak po klinickém vyšetření, které vyloučí radikulární dráždění z bederní páteře, je diagnostikována funkční porucha spojená s blokádou spodních žeber. Proto se také můžeme občas od našich pacientů doslechnout, že vlastně my fyzioterapeuti spíše kouzlíme, jelikož člověk přijde s bolestí v bedrech a fyzioterapeut se po vyšetření zdánlivě nesmyslně věnuje hrudnímu koši a ne na první pohled jasně daným bolestem v bederní oblasti. A přesto bolesti ihned po terapii zmizí.

Díky dobrým anatomickým a neurofyziologickým znalostem dokáže fyzioterapeut poměrně snadno po krátkém vyšetření zjistit, která žebra jsou zablokována, a odstraněním blokády výrazně ulevit od nepříjemných, často limitujících bolestí.

Často v ambulanci slýcháme otázku: Jak blokáda žeber vzniká?

Hrudník je sám o sobě velmi zatěžovanou oblastí našeho těla, jelikož tvoří pružnou, ale zároveň pevnou schránku pro vnitřní orgány. Také je však velmi důležitým opěrným bodem pro svaly horních a dolních končetin. Proto k přetížení svalů v jeho oblasti či vzniku svalové nerovnováhy dochází poměrně často.

Velmi důležité je samotné postavení hrudního koše. Dechový stereotyp a jeho kvalita také ovlivňuje rozvíjení hrudního koše a tím mobilitu žeber. Pokud je hrudník v nádechovém postavení, dochází k přetěžování svalstva krční páteře a ramenního pletence, což je ideální stav pro vznik blokovaného postavení horních žeber. Dalším velmi důležitým aspektem je naše držení těla. Pokud neupustíme od dnešního přesvědčení, že břicho má být co nejvíce zatažené, nikdy nebude naše bránice moci kvalitně provádět nádech a výdech. Vtažením pupíku naprosto zabráníme pohybu bránice směrem k pánevnímu dnu a uzavřeme spodní žebra, která se v tu chvíli nemohou rozvíjet do stran. Tím může velmi snadno vzniknout blokované postavení spodních žeber.

Je proto důležité zmínit, že samozřejmostí je odstranit nalezené blokády žeber, ale také udělat vše pro to, aby již nebyl důvod k jejich návratu. Tedy zlepšit funkci trupového orgánu tak, aby svaly pracovaly harmonicky a navzájem si napomáhaly ke kvalitnímu pohybu.