Techniky měkkých tkání

Techniky měkkých tkání

Funkci a dysfunkci měkkých tkání je důležité diagnostikovat a léčit.

Mezi měkké tkáně patří kůže, podkoží, svaly a fascie (vazivový obal svalů). Měkké tkáně včetně kůže těsně obklopují pohybovou soustavu, tvoří důležitou složku samotných svalů a umožňují vzájemný pohyb všech těchto tkání proti sobě. Vlastní pohyb by nebyl možný, kdyby se všechny uvedené struktury a tkáně také nepohybovaly vzájemným posunem nebo protažením.

Zdravé měkké tkáně jsou vůči sobě uvolněné, posunlivé. Porucha funkce měkkých tkání se projevuje odporem proti protažení nebo posouvání těchto tkání. Funkční porucha měkkých tkání často narušuje pohyb a přitom působí bolest. Vlivem přetížení, úrazů či nemocí dochází v těchto měkkých tkáních ke změnám, kterými jsou ztuhnutí a přilnutí tkání k sobě. To vede ke vzniku lokálních zatvrdlin, tzv. spoušťových bodů (trigger point), které vyvolávají napětí a bolest. Trigger point je bod se zvýšenou citlivostí a dráždivostí v tuhém svalovém snopečku, který je bolestivý na tlak a z něhož lze vyvolávat charakteristickou přenesenou bolest i vegetativní příznaky.

Cílem manipulace měkkých tkání je normalizace jejich elastičnosti a pohyblivosti navzájem a proti jiným strukturám. Techniky měkkých tkání jsou prováděny rukama fyzioterapeuta bez použití krému. Při terapii pacient cítí nejčastěji teplo nebo píchání jako jehličky. Postupuje se z povrchových do hlubších vrstev.

Do technik měkkých tkání patří také ošetření jizev. Jizvy bývají uloženy v měkkých tkáních a často prochází všemi jejich vrstvami. Pokud se rána správně hojí, všechny vrstvy jizvy se protahují a vzájemně volně posouvají jako okolní měkké tkáně. Pokud se však dobře nehojí, tvoří se adheze a v oblasti jizvy dochází k poruše měkkých tkání. Takové jizvy označujeme jako aktivní. Aktivní jizvy mohou často být skrytou příčinou mnoha obtíží, můžeme pak nalézt charakteristické změny v kůži, podkoží, v hlubokých vrstvách nad kostí a také v břišní dutině, jako rezistenci nebo patologickou bariéru a bolestivost. Jizva se stává výrazně patogenní změnou v oblasti měkkých tkání a narušuje harmonickou pohyblivost těchto tkání vůči svalům a kloubům. I několik let stará nebo nenápadná jizva může přes složitá řetězení způsobovat různé poruchy v pohybovém aparátu.