Výhřez meziobratlové ploténky

Výhřez meziobratlové ploténky

Objevily se u Vás bolesti beder či kříže, které vyzařují do hýždě nebo nohy? Máte nepříjemné brnění, které jde až do nohy? Máte již diagnostikován výhřez ploténky pomocí magnetické rezonance? Hrozí Vám operace, ale chtěli byste raději vyzkoušet konzervativní léčbu? Pokusíme se Vám přiblížit problematiku výhřezu meziobratlové ploténky.

Ze statistik vyplývá, že bolesti zad jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře. Jsou také jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti, jelikož postihují převážně osoby v produktivním věku.

Meziobratlová ploténka a její funkce

Meziobratlové ploténky se nacházejí mezi těly obratlů a kopírují jejich tvar. Jsou uloženy těsně před míchou. Ploténka se skládá z měkké, rosolovité vnitřní části, která je obklopena a zpevněna prstencovým vazem. Ploténka funguje jako tlumič. Tlumí nárazy při chůzi, běhu, skocích. Ploténky jsou schopné měnit tvar a díky tomu umožňují zásadní pohyby (předklon, záklon, rotace, úklon) mezi jednotlivými obratli a zároveň i pohyby celé páteře.

Degenerace ploténky a její výhřez

Postižení meziobratlové ploténky často bývá následkem postupné degenerace ploténky. Při degeneraci dochází ke změně architektury ploténky, ke ztrátě její pružnosti a postupnému vysušování struktury ploténky. Výsledkem je určitá dutina uprostřed ploténky a snížení její výšky, což je pozorovatelné na rentgenovém snímku.

Při výhřezu meziobratlové ploténky dochází k natržení prstencové části ploténky, nejčastěji v její zadní části. Na základě porušení prstencové části dochází k výhřezu vnitřní, rosolovité hmoty ploténky. Při poškození ploténky poté záleží na tom, jak masivní výhřez je a zdali dochází k útlaku míšního nervového kořenu, což může způsobovat kořenové dráždění do končetiny (tzv. kořenový syndrom). Při výhřezu ploténky je většinou postižena pouze jedna končetina. Kromě bolestí, které vyzařují do končetiny, bývá také pociťováno nepříjemné brnění či výpadek citu v oblasti zásobované utlačovaným kořenem. Může také v této inervované oblasti dojít k poruchám svalové funkce a tedy k oslabení určité svalové skupiny.

Je však důležité uvést, že na základě výsledků zobrazovacích metod jako je CT nebo magnetická rezonance, často vidíme strukturální nálezy na ploténkách, které jsou však bez výrazných subjektivních obtíží – tedy asymptomatické. Je to dáno díky tomu, že páteř má poměrně velké kompenzační a autoreparační možnosti a dokáže se leckterým strukturálním změnám do značné míry funkčně přizpůsobit. Je prokázáno, že 20 – 30 % zdravých jedinců má dle zobrazovacích metod výhřez meziobratlové ploténky, který však nezpůsobuje naprosto žádné obtíže.

Fyzioterapie při výhřezu meziobratlové ploténky

Pro stanovení úspěšného postupu léčby je nutné posoudit poškození z neurologického, tedy strukturálního pohledu, ale je také třeba nahlížet na lézi ve funkčních souvislostech celého pohybového aparátu.

Při diagnostikovaném výhřezu meziobratlové ploténky je na prvním místě konzervativní metoda terapie dle McKenzieho. Na základě podrobné anamnézy a klinického vyšetření využívá fyzioterapeut k léčbě speciální, individuálně dané pohyby páteře, při kterých dochází k centralizování obtíží z končetiny zpět do bederní oblasti. To znamená, že pokud pacient pociťuje bolesti až do chodidla, cílem je najít takový pohyb v páteři, který vyvolá ustupování bolesti z chodidla zpět směrem k páteři (= centralizace). Centralizace je známkou snižování mechanického dráždění vyhřezlé ploténky na míšní nervový kořen. Pacient poté tento pohyb pravidelně opakuje a tím stále snižuje mechanické dráždění ploténky. Důležité v této fázi léčby je vyvarovat se pohybům, které by naopak zvyšovaly dráždění do končetiny. V počátcích terapie je tedy vhodné soustředit se pouze na terapii dle McKenzieho a nekombinovat tuto terapii s jinými terapeutickými přístupy, aby nedocházelo k pohybům, které by mohly dráždění zvyšovat.

Po akutní fázi léčby, kdy se nám podaří bolesti centralizovat a ustane kořenové dráždění do končetiny, je důležité koncept McKenzie postupně kombinovat i s jinými léčebnými postupy, které mají za cíl aktivovat svalstvo trupu. Pro celkové odeznění obtíží je velmi důležité stabilizovat oblast páteře tak, aby nedošlo k opětovnému výhřezu a dalšímu poškozování ploténky. V této fázi léčby dochází k optimálnímu zapojení břišního svalstva, bránice, dna pánevního a svalstva páteře tak, aby spolu kvalitně spolupracovaly a udržovaly páteř v odlehčení. Pokud dojde k dobrému zapojení hlubokého stabilizačního systému páteře, může se pacient zcela navrátit do svého aktivního a sportovního života bez jakýchkoli omezení. Pro aktivaci hlubokého stabilizačního systému se nabízí několik léčebných přístupů jako je Dynamická neuromuskulární stabilizace dle KolářejógaFlowinTRX a mnoho dalších.