Kraniosakrální osteopatie

Kraniosakrální osteopatie (CSO)

CSO je jemná neinvazivní doteková manipulační technika. Pouze výjimečně používá terapeut tlak, který nepřesáhne váhu 5 gramů na cm². Řadí se mezi alternativní terapie holistického (celostního) ošetřování.

Cranium  znamená z lat. lebeční kost, sacrum křížová kost, osteopatie je manuální terapie pracující mobilizačně s kosterním systémem – v tomto případě pracuje zejména s vůlí v pohybu švů lebečních kostí či kosti křížové.

Poprvé byl cranio-sakrální systém objeven a zkoumán lékařem Wiliamem Sutherlandem roku 1990. Tento lékař zkoumal jednotlivé kosti tvořící lidskou lebku a zjistil, že lebeční švy umožňují pohyb jednotlivým částem lebky. Na základě mnohaleté praxe rozvinul terapii jemných manipulací lebečními kostmi k vyvolání autoregulačního systému pomocí cranio-sacrálního konceptu. Ve svých studiích se věnoval i mozkomíšnímu moku (tekutina proudící mezi mozkem, lebkou a páteřním kanálem až ke kosti křížové) a všiml si provázanosti i s centrálním nervovým systémem.

Indikace:

  • Bolesti hlavy (tupé, pocit rozpínání, silný tlak, motání hlavy, migrény)
  • Bolesti či tlaky v očích, tinnitus, neuralgie trigeminu, porucha v oblasti lícního nervu
  • Časté sinusitidy, neurastenie, epilepsie
  • Stres, úzkosti, deprese, při únavě, při poruchách spánku
  • Pro uvolnění traumatických psychických a fyzických zážitků
  • Během těhotenství jako podpora a příprava na porod
  • Při dlouhodobých bolestech na pohybovém aparátu
  • Vysoký krevní tlak a onemocnění oběhového systému
  • Problémy s metabolismem a imunitním systémem, rozladění hormonálního systému
  • Má detoxikační funkci

Kontraindikace:

  • Akutní zlomeniny lebky
  • Nitrolební krvácení

Jak CSO vnímám jako fyzioterapeut, jak probíhá ošetření?

CSO vychází z přirozené podstaty, že léčit/regenerovat lze pouze zklidněný systém. Pro terapii je tedy důležité vytvořit příjemnou atmosféru a zklidnit klienta, ale být i sám v klidu a soustředěný na terapii.

Ošetření probíhá nejčastěji vleže na zádech, terapeut jemným kontaktem pomocí přesně daných hmatů „naslouchá“ systému a poté pomocí jemných palpačních technik pomáhá reflexně ovlivnit systém.

CSO nekastuje diagnózy, dává příležitost léčit v podstatě cokoliv, pomáhá nastartovat samoléčebný proces těla.

Pro mne je to zajímavá a netradiční terapie, která jde více do hloubky při vnímání těla, respektive fungování našeho těla jako celého systému, precizněji než jsem měla zatím možnost kdy studovat.

V čem je jiná a v čem se podobá již mě známým „klasickým“ postupům fyzioterapie?

Oproti „klasické“ fyzioterapii neklade takovou náročnost na fyzické a psychické zapojení (klienta i terapeuta). Oba přístupy mají komplexní (holistický) přístup, ale na rozdíl od fyzioterapie, kde se hledají souvislosti a vzájemné provázání a tím je kladen velký nárok na pozornost terapeuta, se v CSO sleduje tělo, které samo navádí terapeuta k místům, které potřebují ošetřit, ty pak terapeut na základě znalostí hmatů a technik podporuje a pomáhá tělnímu systému navodit autoregulaci.

„Je to všechno prosté a logické, ale jemné a pro někoho možná špatně pochopitelné.Vnímám tento přístup jako další léčebnou metodu, která zároveň pomáhá u dlouhotrvajících, nespecifikovaných onemocnění, kde již jiné metody nezabírají.“ Mgr. Tereza Hábová


Autor: Mgr. Tereza Hábová